Hostitelská péče

family

Zhruba před pěti lety má mamka našla smysl svého života v pomoci druhým. Rozhodla se, že adoptujeme nějakého drobečka z dětského domova a poskytneme mu rodinné zázemí. Protože jsem jedináček a vždy jsem chtěla mít nějakého sourozence, tak jsem nic nenamítala. A jelikož táta by taky nějakým tím prckem navíc nepohrdl, tak jsme vše naplánovali a jednoho dne vyrazili vstříc svému novému cíli.

Aby si někdo mylně nepředstavoval, že přijede do dětského domova, vybere si děcko, které se mu nejvíce líbí a s ním odjede, uvedu teď vše na pravou míru. Adoptivní/pěstounská/ hostitelská rodina, tedy hlavně rodiče, musí projít řadou psychologických testů. Pokud se zdá být vše v pořádku, má ředitel/ka dětského domova za úkol vybrat ratolest, která potřebuje pomoc nejvíce. V našem případě šlo dokonce o děti dvě, o sourozence, jimž bylo v té době již 14 a 15 let. Zádrhel byl v tom, že takto staré děti se většinou už k adopci ani pěstounské péči nenabízejí. V úvahu tědy přícházela už jen jediná možnost, a sice tzv. hostitelská péče.

Co to vlastně je, hostitelská péče?

Moc lidí tento termín v povědomí nemá, dokonce ani my sami jsme nevěděli, že něco takového existuje. Jedná se o „dočasné pobyty“ chovanců u hostitelské rodiny. Domovem dětí zůstává dětský domov, ale jednou za 14 dní si je rodina bere na víkend a v období prázdnin jezdí na společnou dovolenou (termíny se samozřejmě mohou lišit a nemusí být nutně pravidelné). Pokaždé je potřeba speciální povolení od ředitele dětského domova, a to hlavně u nezletilých.

Tak si tedy již pátým rokem přiděláváme starosti s dvěma trdly, které mezitím už dospěly a stejně jako já dosáhly plnoletosti. Občas je to těžké a člověk by to nejraději vzdal, ale za tu dobu nám tak nějak už přirostly k srdci a neumíme si představit život bez nich. Co z toho vyplývá? Pokud máte pevné nervy a rádi byste někomu pomohli, klidně se vydejte stejnou cestou jako my. Neříkám, že je to cesta jednoduchá, ba naopak. Ale vlastní děti byste taky občas rádi prodali a přesto je máte rádi. Tak i my ty naše dvě z dětského domova.

 

Hodnocení článku:

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Můžete přeskočit na konec komentářů a zanechat reakci. Příkaz PING není nyní povolen.

2 reakce na “Hostitelská péče”

  1. pegonela napsal:

    Rozhodně je to pěkné, když někdo nabídne dětem takovou péči, kterou jim mnohdy nedají ani biologičtí rodiče.

  2. Timea napsal:

    Já jako holka taky měla v plánu něco podobného. Chtěla jsem být matkou v sos dětské vesničce, alespoň pro 13 dětí. Ale jak šel čas, tak jsem z tohoto plánu upustila a nakonec jsou z toho pouze 2 vlastní děti :-) ) Dnes jsem ráda, že ani nepracuju jako učitelka, o čemž jsem kdysi taky snila :-) )

Napsat komentář

Chci dostávat informace o nových reakcích prostřednictvím e-mailu.