Ve znamení holky

princess!

Jsme narozeny ve znamení holky. Od útlého dětství vyrůstáme v prostředí princezen a princů s bílými koni, kteří o nás svedou bitvu s draky, dostanou nás za ženy a nejlépe s půlkou království k tomu.

V každé z nás dřímá jakási Popelka, Sněhurka nebo Zlatovláska.

Všechny sníme o dokonalém manželství a o tom, jak nás náš princ bude nosit na rukou.

Zlobení přenecháme klukům, přestože i nám se zdá být zajímavější, víme, že základem každé princezny je poslušnost. Tak posloucháme a dobře se učíme. A to i přesto, že se nám vyjmenovaná slova zdají býti zbytečná. Čteme dívčí romány, kde hlavní hrdinky jsou dobývány, jsou krásné, milé a tiché.

Jak pomalu dospíváme z dívčích románů se stávají romantické knihy a zamilované filmy, kde konce končí svatbou a páry jsou šťastné dokud je smrt nerozdělí.

Máme tedy jasný cíl. Vdát se. Jsme proto schopné udělat cokoliv, chce sportovkyni, má sportovkyni, vegetariánku, budu jí.

A tak se stalo, že i má kamarádka (sdílející se mnou stejný cíl) lyžovala, chodila po horách a jedla jen zeleninu s tofu.

Když na radnici řekla své ANO, mělo být vystaráno.

Neumí číst přání z mých očí.

Dnes s odstupem času zjistila, že žádný princ ji na rukou vlastně nenosil. Byla poslušná.

Starala se o domácnost, vařila a milovala se. Přesně jak to její muž chtěl. Vlastně nejvíce času trávila v kuchyni a ložnici. Když chtěl manžel na hory, jelo se na hory. Když se chtěl dívat na fotbal, dívalo se na fotbal, i když ona by se dívala raději na jiný program. Na řadu přišly děti a i ty s odstupem času odrůstaly a s celodenní péče se stala půl denní péče a z půl denní péče funkce pokladničky a taxikáře.

Třicítka minula a ve volných chvílích se na mysl kladla otázka : Co chci vlastně JÁ? Jsem šťastná? Opravdu jsem toužila po tomhle? A s těmi to otázkami se otevřela brána jiného světa, změnil se on, anebo já? Manžel to ale nebyl. Nadále se vracel z práce domů, nepil, nebyl násilný a občas se i o děti postaral.

Takhle to být ale nemusí.

Po těch letech teprve zjistila, že takhle to být přeci nemusí. Nikdo jí nehlídá a jen ona sama si řídí kroky svého života. Není lehké najít sama sebe a zjistit co je vlastně to, po čem jsem toužila. Uvědomit si, že věta : „Dáš si kávu?“ je ve skutečnosti : „Chci si dát kávu, dáš si také?“

Poslušnost je totiž nudná vlastnost a dobré známky a chování ve škole, jsou jen na papíře a vzorce z chemie nepoužitelné informace.

A ani sebe lepší manžel neučiní ženu šťastnou, když nebude schopna najít ona sama sebe. Obětování nikdy nikdo nedocení.

A tak moje kamarádka začala jezdit s námi do lázní a občas se utrhla od každodenní rutiny domova.

Dnes se vrací domů šťastná a spokojená, protože našla sama sebe.

Jí co jí chutná a dělá co ji právě baví, buď s manželem, nebo i samotná.

Už to totiž přišla na to, že jaký si ten život udělá, takový ho má.

Hodnocení článku:

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Můžete přeskočit na konec komentářů a zanechat reakci. Příkaz PING není nyní povolen.

Jedna reakce na “Ve znamení holky”

  1. pegonela napsal:

    Jenže je spousta mužů, kteří hledají tu poslušnou, hodnou a vždy ochotnou ženu. Být šťastná, mít samu sebe ráda…to je důležité. Ale kde najít partnera, který to chápe?

Napsat komentář

Chci dostávat informace o nových reakcích prostřednictvím e-mailu.