Je reálné mít za přítele ex-přítele?

9526078_s

Myslíte si, že je přátelství po rozchodu reálný? Podobné dotazy a myšlenky totiž napadá celou řadu žen, ale i mužů. Na internetu je nález adekvátní odpovědi celkem sporadické. Asi bych z toho nebyla moudrá, kdyby mne něco podobného trápilo. Rozhodla jsem se tedy vytvořit anketu, s níž jsem oslovila víc než pět set lidí.

Možná vás to překvapí, ale většina z nich si myslí, že přátelství po rozchodu je reálné.

No jo, jenomže znáte to, musíte se bavit, protože máte spolu děti. Musíte se bavit ze slušnosti, hmmm – tak jak je to s tím přátelstvím?

Logicky, když se dva rozejdou, tak obvykle proto, že jeden z nich je kretén. Pardon za výrazivo, ale obvykle to alespoň jeden z těch dvou tak cítí. Když je ale někdo kretén, tak proč by s ním ten druhý chtěl kamarádit? To nedává logiku. Láska, ale nedává logiku.

Když se dva rozejdou a jeden je ten, co dostal kopačky…tak možná po přátelství touží, i když ve své podstatě touží vlastně po něčem víc. Nejde tedy o přátelství. Proč když se dva rozcházejí, tak často padá věta o přátelství? Víte to někdo?

Podle psychologů je to pouze věta útěchy, aby rozchod tolik nebolel, se snahou vyjít s co nejméně šrámy. Ve skutečnosti totiž trpí obě strany. Onou větou častokrát chlácholí i sám sebe.

Takže přátelství po rozchodu je nemožné a všichni ti lidé kecají?

Možná někteří, ale většina asi ne. Další psycholog mi řekl zajímavou věc – nemůžete se nikdy přátelit s člověkem, kde je mezi vámi něco víc. Můžete se milovat, můžete se nenávidět, můžete mít spolu sex a můžete mít spolu opět vztah, ale platonické přátelství to nikdy nebude. Nebude to přátelství do té doby, dokud si to ti dva v sobě (i mezi sebou) neurovnají. Když neurovnají, tak buď se budou navzájem vyhýbat jako čert kříži, což je bude akorát tak trápit, nebo se trápit nebudou a vrátí se na začátek. Přátelé však nebudou, protože se budou milovat. Pro přátelství musí to nejhorší překlenout a začít de facto znova a jinak. Co si o tom myslíte, zní tato hluboká psychologická myšlenka poněkud nelogicky, či naopak? Nevím, možná je to i o otázce, co je vlastně láska.

Podle mého, rozhodně se dva čerstvě rozejití přátelit nemohou, protože byť v daném okamžiku vypadali heroicky a mohou se tvářit, že se jich to absolutně nedotklo, bolest teprve dorazí. Každý z nich si musí projít všemi fázemi odluky – bolestí, ublížením, nenávistí, rezignací, smířením se a odrazem ode dna, čím delší a vášnivější vztah to byl, tím delší čas je k tomu potřeba. Teprve až se oba odrazí, tak snad jednou zakopou válečnou sekeru a zapomenou na to, jak si ublížili. Pak možná objeví i to, jak je super se s ním radovat, smát, sdílet, ale hlavně mít tu jistotu, že ho nebudete mít doma a trápit bude v reálu nějakou jinou…

A co si o tom myslíte vy?

 

fotka z 123rf.com

Hodnocení článku:

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Můžete přeskočit na konec komentářů a zanechat reakci. Příkaz PING není nyní povolen.

Napsat komentář

Chci dostávat informace o nových reakcích prostřednictvím e-mailu.